Na úvod si dovolujeme upozornit, že pro lepší přehlednost píšeme v článku pouze o společnících, podílech a společenské smlouvě, myslíme tím ale i akcionáře, akcie a stanovy, pokud není výslovně uvedeno jinak nebo to nevyplývá z kontextu. Ziskem pak rozumíme i jiné vlastní zdroje, pokud nevyplývá z kontextu nebo samotného článku něco jiného.

Kdo rozhoduje o výplatě zisku?

O vyplacení podílu na zisku rozhoduje vždy statutární orgán společnosti. Ve společnosti s ručením omezeným tedy jednatel(1) (případně jednatelé jako kolektivní orgán), v akciové společnosti představenstvo či správní rada. O rozhodnutí o výplatě, resp. o zasedání představenstva, správní rady či jednatelů jako kolektivního orgánu se vyhotovuje prostý zápis, kde je mimo jiné uvedeno, jak členové o rozhodnutí hlasovali(2).

Do kdy jsou zisk a jiné vlastní zdroje splatné?

Obecně ze zákona platí, že podíl na zisku musí být vyplacen do 3 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí o rozdělení zisku. Jinak je tomu u osobních společností, kde je splatnost podílu na zisku 6 měsíců od konce účetního období.

Ve společenské smlouvě je možné určit splatnost kratší i delší. Není-li ve společenské smlouvě určena splatnost, potom může nejvyšší orgán společnosti při rozhodování o rozdělení zisku pro daný případ stanovit splatnost dle svého uvážení. Je-li splatnost ve společenské smlouvě určena, potom je možné splatnost změnit pouze tzv. jednorázovým průlomem do společenské smlouvy(3).

Odlišná úprava platí pro pevný podíl na zisku, který musí být vyplacen do 3 měsíců od schválení účetní závěrky nejvyšším orgánem kapitálové společnosti. I v tomto případě lze ve společenské smlouvě sjednat odlišnou splatnost.

Jak se zisk a jiné vlastní zdroje vyplácí?

U kapitálových společností se podíl na zisku zásadně vyplácí v penězích, společenská smlouva může umožnit i výplatu v nepeněžité formě(4). Výplata se provádí bezhotovostním převodem na bankovní účet společníka, u společností s ručením omezeným případně i v hotovosti na adresu společníka. Výchozí měnou je měna, ve které je v účetní závěrce uveden vyplácený zisk. Společenská smlouva může všechny atributy výplaty upravit jiným způsobem, případně stanovit volbu ze dvou či více možností, aby byla výplata co možná nejflexibilnější(5). Podíl na zisku lze vyplácet také ve splátkách, jsou-li dodržena výše uvedená pravidla týkající se jejich splatnosti. V poměrech osobních společností rozhoduje o způsobu výplaty společnost, tedy její statutární orgán.

Jaké jsou podmínky pro vyplacení zisku?

Podmínkou pro vyplacení podílu na zisku, jejíž splnění je povinen ověřit statutární orgán, je tzv. insolvenční test. Insolvenční test provádí statutární orgán v době, kdy má zisk skutečně vyplatit. Statutární orgán musí v rámci insolvenčního testu posoudit, zda výplata zisku nezpůsobí společnosti úpadek(6) v jedné ze dvou forem:

(i) platební neschopnosti(7): společnost ověří, zda i po výplatě bude mít společnost dostatek peněžních prostředků na účtu či v hotovosti pro placení dluhů, jakmile se stanou splatné;

(ii) předlužení(8): společnost ověří, zda by majetek společnosti po výplatě, pokud by byl zpeněžen, postačoval na úhradu dluhů.

Zákon nepřináší žádné konkrétní vodítko, jak insolvenční test provádět (neurčuje, jaké procentu zisku vyplatit a jaké si ponechat, aby byla výplata v souladu s insolvenčním testem). Vychází se z toho, že každý případ je individuální a statutární orgán má veškeré informace o podnikání společnosti a jejím finančním stavu tak, aby mohl kvalifikovaně rozhodnout.

Jak má statutární orgán postupovat, pokud není splněn insolvenční test?

V takovém případě statutární orgán nesmí podíl na zisku vyplatit. Hospodářská situace společnosti se může v čase měnit, proto by měl statutární orgán vyčkat, zda vyplacení zisku nebude možné později. Pokud podíl na zisku nemůže být v důsledku nesplnění insolvenčního testu vyplacen do konce účetního období, právo na něj zaniká(9). Nevyplacený zisk kapitálová společnost nebo družstvo zaúčtuje zpět ve prospěch účtu, ze kterého měl být původně rozdělen, případně na účet nerozděleného zisku minulých let. Jestliže statutární orgán zisk i přes nesplnění insolvenčního testu vyplatí, může se dopustit porušení povinnosti péče řádného hospodáře(10).

Může statutární orgán vyplatit zisk, i když nebyly splněny bilanční testy?

Nemůže. Statutární orgán se musí přesvědčit, že výplata zisku je v souladu se zákonem. Mimo jiné to znamená ověřit, zda nejvyšší orgán nerozdělil vyšší částku, než připouštěly provedené bilanční testy(11). Vyplacení zisku v rozporu se zákonem může představovat porušení povinnosti péče řádného hospodáře ze strany statutárního orgánu (resp. těch členů, kteří vyplacení schválili) a s ním spojené důsledky, jak uvádíme v otázce výše.

‍

^{(1) Rozhodování o vyplacení podílu na zisku nepředstavuje obchodní vedení společnosti, o kterém by museli jednatelé rozhodovat se souhlasem většiny z nich. U společností s ručením omezeným s více jednateli, kteří netvoří kolektivní orgán, může rozhodnutí přijmout i jeden z jednatelů bez souhlasu ostatních. Pokud jednatelé dle společenské smlouvy naopak tvoří kolektivní orgán, budou rozhodovat ve sboru.}

^{(2) To je důležité pro případ, že výplata zisku nebyla provedena v souladu se zákonem a řešila by se odpovědnost jednotlivých členů za dané rozhodnutí.}

^{(3) O jednorázovém průlomu do společenské smlouvy jsme psali v druhém díle této minisérie.}

^{(4) Může jít např. o nemovitosti; pohledávky, zboží a služby poskytované společností nebo vlastní akcie, které společnost nabyla od akcionářů.}

^{(5) Společenská smlouva může stanovit, že podíl na zisku se vyplatí např. v EUR nebo USD; peněžité nebo nepeněžité formě; v hotovosti nebo bezhotovostně apod.}

^{(6) Pojem úpadek se vykládá dle zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.}

^{(7) Platební neschopností je dle insolvenčního zákona stav, kdy má společnost více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší než 30 dní po splatnosti a není schopna tyto závazky plnit (např. zastavila platby podstatné části závazků, neplní závazky déle než 3 měsíce po splatnosti).}

^{(8) Předlužením se dle insolvenčního zákona rozumí stav, kdy má společnost více věřitelů a její závazky převyšují hodnotu jejího majetku, a to včetně očekávaných výnosů z podnikání.}

^{(9) To neplatí u veřejných obchodních společností a u komplementářů v komanditní společnosti, kdy právo na výplatu na konci účetního období nezaniká a přetrvává jako závazek vůči společníkům.}

^{(10) Důsledků porušení může být celá řada, počínaje vznikem povinnosti statutárního orgánu vydat společnosti prospěch tím získaný, nahradit společnosti újmu, případně vznik ručení za dluhy společnosti vůči jejím věřitelům v rozsahu neuhrazené újmy. Pokud se vinou člena statutárního orgánu dostane společnost do úpadku, může mu insolvenční soud v rámci insolvenčního řízení uložit povinnost zaplatit do majetkové podstaty společnosti peněžité plnění až do výše rozdílu mezi dluhy a majetkem společnosti.}

^{(11) Bilanční testy provádí v rámci rozhodování o rozdělení zisku v kapitálových společnostech a družstev nejvyšší orgán společnosti. Tomuto tématu jsme se blíže věnovali v prvním díle této minisérie.}

^‍

^ZDROJE:

^{Čech, P. Aktuální otázky rozdělení zisku v s.r.o. a a.s., Metodické aktuality, 2016, č. 8, 64 s.}

^{Čech, P. Změny v právní úpravě s.r.o. a a.s. od 1. 1. 2021, Metodické aktuality, 2020, č. 4, 68 s.}

^{Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020.}

^{Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.}

^{Výplata prostředků z vlastního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným. Online. 2023. Dostupné z: https://www.pechmannova.com/si... [cit. 18. 6. 2024].}

^{Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.}

^{Slovníček insolvenčních pojmů. Online. 2018. Dostupné z: https://insolvence.justice.cz/.... [cit. 18. 6. 2024].}