Další novela zákoníku práce?

Ministerstvo práce představilo 16. dubna základní body, které má obsahovat tzv. „flexibilní novela“ zákoníku práce. V současné době zatím neexistuje návrh paragrafového znění zákona. Níže uvádíme některé z navrhovaných změn.

Nutno dodat, že navrhované změny zákoníku práce mohou ještě dostát různých úprav při tvorbě finálního paragrafového znění, a především při následném projednávání. Novela by podle dostupných informací měla být předložena vládě ještě v květnu a její předpokládaná účinnost je stanovena na leden2025.

Změny pro zaměstnance na rodičovské dovolené

Zaměstnancům s dětmi do dvou let by mohl být umožněn návrat z rodičovské dovolené na stejné pracovní místo. V současnosti sice mají právo na pracovní zařazení podle pracovní smlouvy, může to však zahrnovat přidělení na jiné oddělení nebo do jiného týmu. Zaměstnancům by dále mohlo být umožněno vykonávat práci na základě dohod (DPP nebo DPČ) odpovídající druhu práce v pracovní smlouvě souběžně s rodičovskou dovolenou.

Zkrácení výpovědní doby

Flexibilnější by nově mělo být také ukončování pracovního poměru, neboť pro některé případy bude zákon stanovovat kratší výpovědní dobu (1 měsíc).Změnit by se měla i samotná výpovědní doba , jejíž začátek by měl být navázán na doručení, nikoli na první den měsíce následujícího od doručení, jak je tomu nyní.

Prodloužení zkušební doby

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dále navrhuje prodloužení zkušební doby z 3 měsíců na 4 měsíce pro řadové zaměstnance, pro vedoucí pracovníky potom z 6 měsíců na 8 měsíců. V rámci těchto limitů by mělo být možné zkušební dobu dodatečně prodloužit. Zaměstnancům by mohlo být umožněno samorozvrhování směn, i když vykonávají práci na pracovišti zaměstnavatele.

Výplata mzdy v cizí měně, brigády pro nezletilé

Dále se navrhuje možnost sjednat výplatu mzdy v cizí měně v případě zaměstnance, u kterého je nějaký „cizí prvek“, například pokud žije v zahraničí nebo tam má rodinu. V době hlavních letních prázdnin má být umožněn „výkon lehkých prací“ mladistvým již od 14 let, a to i bez ukončené povinné školní docházky.

Změny v povinném ručení

1. dubna 2024 nabyl účinnosti zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Limit pojistného plnění se zvýšil z dosavadních 35 milionů korun na 50milionů korun.

Rozšiřuje se rozsah vozidel, na která se vztahuje povinné pojištění odpovědnosti z provozu. Pojištění se bude vztahovat na všechna motorová vozidla s maximální konstrukční rychlostí vyšší než 25 km/h a také vozidla s maximální konstrukční rychlostí nad 14 km/h, pokud jejich provozní hmotnost přesahuje 25 kg. V případě překročení stanovených kritérii budou povinnému pojištění odpovědnosti podléhat také koloběžky s elektrickým pohonem napájené akumulátorem, vozidla typu segway, zahradní traktory, motorová golfová vozítka, pracovní stroje nebo průmyslová zařízení schopná samostatného pohybu, sněžné skútry a rolby. Majitelé elektrokol mohou zůstat klidní, protože nový zákon o povinném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nezavádí povinné pojištění pro elektrokola, u kterých motor vykonává pouze pomocnou úlohu při šlapání. Stejná výjimka platí i pro motokola a mopedy, jejichž motor se aktivuje pouze při šlapání a které tedy také nemusí mít povinné ručení. Dále se povinné ručení nevztahuje ani na invalidní vozíky, které jsou užívány výlučně osobami s tělesným postižením.

Jednou z dalších významných změn je nové určení osoby zodpovědné za uzavření pojištění. Nově bude za sjednání povinného ručení vozidla odpovědný provozovatel, nikoli vlastník.

Nutnost mít u sebe v písemné podobě zelenou kartu v ČR skončí k 1.říjnu 2024. Díky tomu, že informace o sjednaných pojistných smlouvách budou dostupné online, budou moci policisté při silniční kontrole ověřit Vaše povinné ručení během několika vteřin. Písemnou podobu zelené karty tak budete potřebovat pouze při cestách do zahraničí.

Změny v oblasti sociálního zabezpečení

Maximální částka příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením byla zvýšena. Tato podpora je poskytována zaměstnavatelům, kteří uzavřeli s Úřadem práce České republiky písemnou dohodu o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. S účinností od 1. dubna 2024 činí nová maximální částka 15.700 Kč.

Nařízení o umělé inteligenci

Evropská unie zareagovala na skokový rozvoj umělé inteligence. Na začátku února se zástupci členských států shodli na konečné verzi nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci. Dne 13. března 2024 Evropský parlament dané nařízení, tzv. akt o umělé inteligenci schválil. Nařízení vstoupí v platnost 20 dnů po vyhlášení v Úředním věstníku EU a účinnosti by mělo až na výjimky nabýt po24 měsících. Výjimku tvoří především zakázané praktiky, které budou použitelné již 6 měsíců po vstupu v platnost.

Nové nařízení stanoví pravidla pro umělou inteligenci, aby se zvýšila bezpečnost a snížila byrokracie pro firmy, hlavně pro malé a střední podniky. Je součástí většího souboru opatření s cílem, aby systémy umělé inteligence byly důvěryhodné, dodržovaly základní práva, bezpečnost, etické zásady a řešily rizika spojená s výkonnými modely umělé inteligence.

Transparentnost odměňování v EU

V poslední době jsme zaznamenali také velký zájem o směrnici týkající se transparentnosti odměňování, kterou přijala Rada Evropské unie dne 24. dubna 2023. Směrnice má za cíl zvýšit transparentnost odměňování ve všech členských státech a zajistit dodržování principu genderové rovnosti.

Nová pravidla ukládají zaměstnavatelům povinnost informovat uchazeče o zaměstnání o výši nástupního platu nebo rozpětí odměn již v oznámení o volném pracovním místě či před pracovním pohovorem. Po nástupu na pozici budou mít pracovníci právo požadovat od svého zaměstnavatele informace o průměrné úrovni odměňování pro kategorie zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou nebo rovnocennou práci, s rozdělením podle pohlaví, a informace o kritériích pro stanovení odměn a kariérního postupu, které musí být objektivní a genderově neutrální.

Společnosti v EU budou povinny sdílet informace o vyplácených mzdách a přijmout opatření, pokud u nich rozdíl v odměňování žen a mužů přesahuje 5 %. Velké společnosti s více než 250 zaměstnanci budou muset každý rok zasílat zprávu o platových rozdílech mezi ženami a muži, menší společnosti budou mít tuto povinnost jednou za tři roky. Povinnost se nebude vztahovat na společnosti s méně než 100 zaměstnanci.

Členské státy mají povinnost směrnici transponovat do svých právních řádů do 7. června 2026. Nyní tedy záleží na rychlosti českého legislativního procesu.