Všechny články

06/2024

Kdy a jak lze vyplácet zálohy na podíl na zisku

Zatímco v první třetině roku společnosti intenzivně pracují na přípravě účetních závěrek, v druhé třetině nastává období, kdy se účetní závěrky schvalují, na což přirozeně navazuje vypořádání hospodářského výsledku. Velmi často dochází k distribuci zisku a jiných vlastních zdrojů, s čímž se pojí řada právních otázek. Připravili jsme pro Vás proto minisérii článků přinášející odpovědi na nejčastější z nich.

Na úvod si dovolujeme upozornit, že pro lepší přehlednost píšeme v článku pouze o společnících a společenské smlouvě, myslíme tím ale i akcionáře a stanovy, pokud není výslovně uvedeno jinak nebo to nevyplývá z kontextu. Ziskem se v tomto díle rozumí pouze zisk, neboť zálohy nelze vyplácet na jiné vlastní zdroje.

Kdo rozhoduje o výplatě záloh na podíl na zisku?

O vyplacení záloh na podíl na zisku rozhoduje statutární orgán společnosti. Ve společnosti s ručením omezeným jednatel (případně jednatelé jako kolektivní orgán), v akciové společnosti představenstvo či správní rada. O rozhodnutí o výplatě, resp. o zasedání představenstva, správní rady či jednatelů jako kolektivního orgánu se vyhotovuje prostý zápis, ve kterém se mimo jiné uvádí, jak členové o rozhodnutí hlasovali.

Co je podkladem pro výplatu záloh na podíl na zisku?

Statutární orgán může vyplácet zálohy na podíl na zisku pouze na základě mezitímní účetní závěrky potvrzující, že společnost disponuje dostatkem finančních zdrojů na výplatu. Mezitímní účetní závěrka nemusí být ověřena auditorem ani schválena valnou hromadou společnosti, ale vždy ji povinně přezkoumává dozorčí rada (má-li společnost zřízenu dozorčí radu). Mezi odbornou právní veřejností zůstává sporná otázka, jak dlouho od jejího vyhotovení lze mezitímní účetní závěrku použít pro výplatu záloh(1). S ohledem na povinnost péče řádného hospodáře doporučujeme statutárním orgánům, aby zálohy na podíl na zisku vyplácely vždy na základě co možná nejvíce aktuální mezitímní účetní závěrky.

Musí statutární orgán provádět bilanční testy a insolvenční test?

Výše záloh(y) je ze zákona limitována maximální částkou, jejíž výpočet se podobá prvnímu bilančnímu testu, a testem insolvence(2). Byť ze zákona přímo nevyplývá, že je statutární orgán povinen provést i ostatní bilanční testy(3), tento postup statutárním orgánům z opatrnosti doporučujeme.

Výpočet maximální výše zálohy na podíl na zisku:

MVZ = VHBO + VHML + OF – PRF

MVZ …. Maximální výše součtu záloh.

VHBO …. Výsledek hospodaření běžného účetního období [A.V.(4)].

VHML …. Výsledek hospodaření minulých let [A.IV.].

OF …. Ostatní fondy tvořené ze zisku [A.III.1. (pouze ty rozdělitelné), A.III.2. (nejsou-li účelově vázané)].

PRF …. Příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou

Jak často lze rozhodovat o výplatě záloh na podíl na zisku?

Zákon žádné omezení počtu výplat na podíl na zisku v průběhu účetního období neobsahuje. Je tak možné zálohu na podíl na zisku vyplácet měsíčně, čtvrtletně nebo každé pololetí, vždy však na základě mezitímní účetní uzávěrky (viz výše). Společníci si mohou pravidla pro vyplácení záloh sjednat ve společenské smlouvě (např. zákaz výplaty záloh, jejich četnost v průběhu účetního období nebo maximální výši).

Jak a kdy se zálohy vypořádávají? Co když byly vyplaceny zálohy vyšší, než je společností dosažený zisk?

Pro vypořádání záloh na podíl na zisku je rozhodné, zda a případně v jaké výši schválil nejvyšší orgán rozdělení zisku za uplynulé účetní období, ve kterém došlo k výplatě záloh(5), a zda statutární orgán následně rozhodl o výplatě daného zisku. V zásadě tak mohou nastat čtyři situace:

A. Nejvyšší orgán nerozhodl o rozdělení zisku nebo rozhodl, že nebude rozdělen: Společník je povinen vrátit vyplacenou zálohu do 3 měsíců ode dne, kdy byla nebo měla být schválena(6) řádná či mimořádná účetní závěrka.

B. Částka vyplacených záloh je nižší než částka rozdělovaného zisku: Vyplacené zálohy se započtou na podíl na zisku rozdělený společníkovi a společníku bude vyplacen rozdíl těchto částek.

C. Částka vyplacených záloh je rovna částce rozdělovaného zisku: Vyplacené zálohy se započtou na podíl na zisku rozdělený společníkovi; žádná částka se nebude vracet ani vyplácet.

D. Částka vyplacených záloh je vyšší než částka rozdělovaného zisku: Společník je povinen vrátit část zálohy odpovídající rozdílu mezi vyplacenou zálohou a rozděleným podílem na zisku daného společníka, a to do 3 měsíců ode dne, kdy nejvyšší orgán rozhodl o rozdělení zisku.

Jak uvádíme výše, podmínkou pro vypořádání záloh započtením na rozdělovaný zisk je rozhodnutí statutárního orgánu o výplatě zisku. Pokud by statutární orgán dospěl k tomu, že například z důvodu nesplnění insolvenčního testu nelze zisk vyplatit, nebude možné započíst zálohy na zisk a společníci je budou muset vrátit.

Jak se vypořádá záloha na podíl na zisku, dojde-li v období mezi výplatou zálohy a jejím vypořádáním k převodu podílu?

Představme si situaci, že společnost vyplatí společníkovi A zálohu na podíl na zisku. Společník A následně, před rozhodnutím o rozdělení zisku, převede celý svůj podíl na osobu B. Poté společnost rozhodne o rozdělení a následně vyplacení zisku, přičemž částka k rozdělení je nižší než částka vyplacených záloh a společník tak bude povinen část zálohy vrátit. Většina odborné veřejnosti(7) zastává názor, že povinnost vrátit zálohu nebo její příslušnou část stíhá osobu B jakožto vlastníka podílu, se kterým je právo na podíl na zisku (a tedy záloha) spojeno. Pro vyloučení pochybností doporučujeme při převodu podílu na problematiku vracení záloh pamatovat a upravit ji ve smlouvě o převodu podílu.

(1) Část odborné veřejnosti se domnívá, že mezitímní účetní závěrku lze použít v průběhu celého daného účetního období. Objevují se také názory, že žádná omezení použitelnosti neexistují s výjimkou jediného, které představuje test insolvence. Někteří autoři uvažují nad tříměsíční použitelnosti mezitímní účetní závěrky analogicky dle zákona o přeměnách.

(2) Testu insolvence jsme se více věnovali v třetím díle této minisérie.

(3) Bilanční testy jsme Vám blíže představili v prvním díle této minisérie.

(4) Pro lepší porozumění a orientaci uvádíme v hranaté závorce odkazy na příslušnou položku účetní závěrky (v pasivech rozvahy).

(5) Příklad: V říjnu 2023 byla společníkům vyplacena záloha na podíl na zisku za účetní období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023. V březnu 2024 byla vyplacena další záloha, ale za aktuální účetní období (tj. rok 2024). Následně valná hromada rozhodla o tom, že se zisk za rok 2023 nebude rozdělovat. Společník je povinen vrátit pouze zálohu vyplacenou v říjnu 2023. Záloha vyplacená v březnu 2024 bude vypořádána až následně v roce 2025.

(6) Na projednání účetní závěrky stanoví zákon lhůtu 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

(7) Např. Čech P., dále Štenglová I., Šuk P., Havel B. nebo Lasák J. a Dědič J.; naopak Kuhnem P. zastává pozici, že zálohu by měla vracet osoba, jíž byla záloha vyplacena.

ZDROJE:

Čech, P. Aktuální otázky rozdělení zisku v s.r.o. a a.s., Metodické aktuality, 2016, č. 8, 64 s.

Čech, P. Změny v právní úpravě s.r.o. a a.s. od 1. 1. 2021, Metodické aktuality, 2020, č. 4, 68 s.

Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020.

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.

Výplata podílů na zisku a záloh na podílech na zisku po novele zákona o obchodních korporacích. Online. 2021. Dostupné z: https://www.dreport.cz/blog/vy... [cit. 24. 6. 2024].

Chcete poradit? Domluvte si on-line schůzku.

vyberte si termín

Kam dál

všechny články
Informaci o zpracování osobních údajů naleznete ZDE.
Zásady ochrany osobních údajů

© 2020 Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o. Všechna práva vyhrazena.