Na úvod si dovolujeme upozornit, že pro lepší přehlednost píšeme v článku pouze o společnících, podílech a společenské smlouvě, myslíme tím ale i akcionáře, akcie a stanovy, pokud není výslovně uvedeno jinak nebo to nevyplývá z kontextu. Ziskem pak rozumíme i jiné vlastní zdroje, pokud nevyplývá z kontextu nebo samotného článku něco jiného.

Komu lze zisk v kapitálové společnosti rozdělit?

Kromě společníků je možné rozdělit zisk i jiným osobám, avšak pouze za předpokladu, že tak stanoví společenská smlouva. Nejčastěji se jedná o členy volených orgánů (statutárních a kontrolních orgánů) ve formě tzv. tantiém či zaměstnance. Právo třetích osob na podíl na zisku může vyplývat také ze smlouvy o tiché společnosti či jiné smlouvy o právu na podíl na zisku. Tyto smlouvy však musí být schváleny valnou hromadou, v opačném případě by byly relativně neplatné.

Jak se rozdělují zisk a jiné vlastní zdroje společníkům? Jaké je zákonné pravidlo a lze se od něj odchýlit?

Ze zákona se ve společnosti s ručením omezeným dělí zisk mezi společníky v poměru dle jejich podílů, zatímco u akciové společnosti se výše podílu na zisku odvíjí od poměru jmenovité hodnoty akcií vlastněných akcionářem k základnímu kapitálu(1). Jediné odlišné pravidlo platí pro rozdělení jiných vlastních zdrojů ve formě vrácení příplatku ve společnosti s ručením omezeným, kdy se příplatky vrací v poměru, ve kterém byly skutečně poskytnuty (neurčí-li valná hromada jinak).

Právní úprava umožnuje stanovit ve společenské smlouvě i jiný podíl na zisku, bez přímé úměry k výši podílu či jmenovité hodnotě akcií. Vždy by však měla být respektována zásada rovnosti mezi společníky a s ní související zákaz bezdůvodného zvýhodnění nebo znevýhodnění společníka. Zároveň platí, že podíly na zisku by měly být v rámci jednoho druhu podílů stanoveny stejným způsobem.

U společnosti s ručením omezeným přichází v úvahu také svěření rozhodování o poměru, v jakém se zisk rozděluje, do působnosti valné hromady(2). U akciové společnosti tento postup uplatnit nelze, neboť zákon výslovně vyžaduje, aby podíly na zisku určené dle jiného poměru byly provázány s druhy akcií.

Rozdělit zisk v jiném poměru, než je určen zákonem či společenskou smlouvou, lze také v jednotlivých případech tzv. jednorázovým průlomem do společenské smlouvy, který přiblížíme v následující otázce.

Je dle zákona přípustné, aby byl zisk rozdělen jen některým společníkům, zatímco ostatním nikoliv?

Ano, v některých případech, i zde však platí zásada rovnosti mezi společníky a zákaz bezdůvodného zvýhodnění nebo znevýhodnění společníka. Mezi typické případy, kdy mohou být někteří společníci při rozdělování zisku opomenuti, je možno zařadit:

a. Podíly bez práva na podíl na zisku: Zákon umožňuje, resp. nezakazuje, společnostem vydávat zvláštní podíly bez práva podílet se na zisku. V takovém případě dojde k rozdělení zisku pouze mezi ty společníky, jimž takové právo svědčí.

b. Přednostní rozdělení zisku: V níže popsaných případech mohou být podíly na zisku přednostně rozdělovány některým společníkům. To může způsobit, že pokud společnost nemá v účetním období dostatek distribuovatelných zdrojů (zisku a jiných vlastních zdrojů), ostatní společníci nemusí obdržet žádný podíl na zisku, případně obdrží nižší částku oproti společníkům, jimž svědčí daná přednost.

(i) Liquidation preference (přednostní právo na podíl na zisku): V oblasti venture kapitálových investic bývá společníkům z řad investorů poskytována jako ochrana jejich investic tzv. liquidation preference, tedy přednostní právo na výplatu plnění ze společnosti. Ujednání o liquidation preference jsou zakotvena v dohodách společníků, stále častěji však bývají promítnuta i do společenské smlouvy. V rámci rozdělení zisku pak zpravidla dochází k přednostní výplatě zisku společníkovi s liquidation preference až do výše předem určené částky (zpravidla odpovídající jeho investici), a až následně je zisk rozdělen ostatním společníkům.

(ii) Prioritní akcie: Zákon výslovně upravuje zvláštní druh prioritních akcií, s nimiž je spojeno přednostní právo na zisku. Tato výhoda je kompenzována nevýhodou spočívající v tom, že s prioritními akciemi nejsou ze zákona spojena hlasovací práva. Nic samozřejmě nebrání akcionářům odchýlit se od tohoto dispozitivního pravidla zakotvením hlasovacího práva u prioritních akcií ve stanovách.

c. Pevný podíl na zisku: Obdobná situace jako v případě přednostního rozdělování zisku může nastat v případě, že společník vlastní podíly s právem na pevný podíl na zisku, je-li vyjádřen konkrétní částkou(3). Má-li společnost rozdělitelný zisk, který odpovídá nebo je nižší než částka pevného podílu na zisku, bude tato částka rozdělena společníkovi s pevným podílem na zisku a ostatním společníkům nebude distribuována žádná částka.

d. Jednorázový průlom do společenské smlouvy (ad hoc změna společenské smlouvy): Při splnění určitých formálních předpokladů(4) může valná hromada společnosti ad hoc (pro jeden konkrétní případ) rozhodnout o průlomu do společenské smlouvy a společníkovi právo na podíl na zisku vůbec nepřiznat nebo mu stanovit jinou výši podílu na zisku, než jaká by mu náležela. Při takovém rozhodnutí valné hromady dochází v rámci jediného jednání ke změně znění společenské smlouvy a následně změně nového znění na znění původní, označuje se proto jako jednorázový průlom.

Lze také zálohy na podíl na zisku vyplácet v jiném poměru nebo jen některým společníkům?

Vyplatit zálohy na podíl na zisku pouze některým společníkům nelze, a to zejména s ohledem na zmiňovaný zákaz jejich bezdůvodného zvýhodňování. Na rozdíl od flexibilnějšího rozdělování samotného zisku platí, že výše zálohy na podíl na zisku musí respektovat poměr, kterým se společníci podílejí na zisku dle zákona či společenské smlouvy.

Mezi odbornou veřejností nepanuje shoda na tom, zda je možné vyplácet také zálohy na podíl na jiných vlastních zdrojích. Pokud bychom tuto možnost připustili, pravděpodobně by pro ně platila stejná pravidla jako pro zálohy na podíl na zisku.

^{(1) Ve veřejné obchodní společnosti se zisk dělí mezi společníky rovným dílem. V komanditní společnosti se zisk dělí mezi společnost a komplementáře na polovinu, přičemž mezi komplementáře se daná část zisku rozdělí rovným dílem a část zisku pro společnost se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. U družstva se podíl na zisku určuje dle poměru splněné vkladové povinnosti člena k členskému vkladu ke splacenému základnímu kapitálu družstva. U osobních společností i družstva připouští zákon jinou úpravu ve společenské smlouvě či stanovách.}

^{(2) Za účelem ochrany minoritních společníků je však vhodné, aby rozhodnutí přijímala valná hromada se souhlasem všech společníků, nebo alespoň společníků, kterým bude v důsledku rozhodnutí rozdělen nižší podíl na zisku, než by jim náležel ze zákona nebo dle společenské smlouvy.}

^{(3) Pevný podíl může být vyjádřen konkrétní částkou nebo procentuálně, případně jiným způsobem (výpočtem). O pevném podílu na zisku jsme psali v prvním dílu této minisérie.}

^{(4) Rozhodnutí valné hromady musí být osvědčeno notářským zápisem a schváleno většinou potřebnou pro změnu společenské smlouvy. U společností s ručením omezeným bude tedy potřeba získat souhlas ⅔ všech společníků a současně souhlas všech společníků, kterým se zasahuje do práva na podíl na zisku. U akciových společností se bude vyžadovat souhlas ⅔ přítomných akcionářů a zároveň ¾ přítomných akcionářů, jejichž druhu akcií nebo práv spojených s druhem akcií se změna týká.}

^‍

ZDROJE:

^{Čech, P. Aktuální otázky rozdělení zisku v s.r.o. a a.s., Metodické aktuality, 2016, č. 8, 64 s.}

^{Čech, P., Skálová, J. Zálohy společníkům na podíly na zisku v kapitálových společnostech – právní a účetní přehled, Obchodněprávní revue, 2014, č. 9, 241 s.}

^{Čech, P. Změny v právní úpravě s.r.o. a a.s. od 1. 1. 2021, Metodické aktuality, 2020, č. 4, 68 s.}

^{Horáková, B. Ujednání akcionářských dohod o liquidation preference optikou českého korporátního práva, Právní rozhledy, 2022, č. 21, 746 s.}

^{Lasák, J. Aplikační problémy zákona o obchodních korporacích. Právní prostor, 21. 6. 2018 [ONLINE], dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obchodni-pravo/aplikacni-problemy-zakona-o-obchodnich-korporacich [cit. 10. 6. 2024]}

^{Petržela, K. Vybrané otázky výplaty zálohy na podíl na zisku v kapitálových společnostech, Právní rozhledy, 2023, č. 4, 136 s.}

^{Štenglová, I., Dědič, J., Lasák, J., Pihera, V., Lála, D., Josková, L. Akciové společnosti. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023.}

^{Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020.}

^{Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.}